Historie - kočky bengálské
Bengálská kočka vznikla křížením kočky domáčí a divoké kočky bengálské. První pokusy křížení byly provedeny v 30.tých letech minulého století. Křížení prováděli vědci - genetikové. U divoké kočky bengálské totiž zjistili imunitu vůči kočičí leukémii. Křížení však nebylo úspěšné.
O chovatelské křížení divokých bengálských koček (samiček) a domácích kocourů se pokusila Američanka Jean Mill v r. 1963. Čtvrtá generace těchto bengálských koček pak byla uznána chovatelskou organizací TICA a od roku 1999 tuto kočku uznává i organizace FIFE.
Stavba těla: mají svalnaté, aerodynamické tělo. Hlava vůči tělu je poměrně malá a oblá. Uši spíše menší a zaoblené. Oči jsou výrazné, mandlového tvaru. Charakteristické pro tuto kočku je divoký vzhled připomínající velké šelmy. Bengálské kočky mají svalnaté zadní nohy, které jsou delší oproti nohám předním, je to pozůstatek po kočkách divokých, což jim dává sílu a rychlost. Ocas je spíše kratší. Srst je jemná, hebká a typickým znakem je glitter - zlatavý (stříbrný) odlesk. Línání u bengálských koček je velmi slabé.
Je uznáno několik barevných variací - černě tečkovaná, rozetová; sépiová tečkovaná, rozetová; sněžná tečkovaná, rozetová a norčí tečkovaná, rozetová.
Povaha: bengálské kočky jsou velmi temperamentní, aktivní (u ničeho nesmí chybět) a inteligentní. Mají divoký vzhled, ale nejsou agresivní. Jsou povahově klidné, hravé a velmi rády mají jinou zvířecí společnost např. psy - což můžete vidět na našich fotkách a videích.
Občas bývají velmi „mluvné“. Jako jedna z mála koček mají rády vodu.
